Historie školy

HISTORIE ŠKOLY

Střední odborné školství v Horšovském Týně má svoji tradici již od 2.světové války a původně bylo spjato se zemědělskými obory. Jeho historii bychom mohli rozdělit do tří vývojových etap.

1. etapa – odborné školství 1945 – 1959

První česká zemědělská škola v Horšovském Týně byla založena ihned po skončení II. světové války, tj. na podzim 1945. Výuka probíhala v tehdejší budově měšťanské školy v Horšovském Týně.

V přilehlé osadě Horšov zbylo po odsunu Trauttmannsdorfů hospodářství uzavřené kamennou zdí. Tam vznikla v roce 1946 Rolnická pracovní škola. Studium na ní trvalo jeden rok a bylo zaměřeno na řízení většího soukromého hospodářství. Po roce 1948 se změnil politický charakter Československa, a tak ztratila Rolnická pracovní škola opodstatnění podle svojí původní koncepce.

Školní statek byl však k výuce využíván nadále. V roce 1951-52 zde vzniká Dvouletá rolnická chovatelská škola, která se v následujícím období mění na Zemědělskou mistrovskou školu pícninářskou. Současně působí v Horšově i Zimní škola zemědělské mládeže.

Mistrovskou školu nahradilo Středisko pracujícího dorostu (vlastně středisko pro převýchovu mládeže z neloajálních rodin), od roku 1954 přejmenované na Učňovskou školu zemědělskou.

Ve školním roce 1958-59 je znovu obnovena Mistrovská škola zemědělská, obor pěstitel – chovatel, se studijní dobou dva roky. Zemědělské učiliště existuje souběžně s touto školou.

V roce 1958 zůstává Horšov pouze školním statkem a teoretické vyučování se přesouvá do Horšovského Týna do budov bývalé základní školy v dnešní Nádražní ulici.

2. etapa – odborné školství 1960 – 2003

V 60. letech dochází k rozdělení zemědělského školství v Horšovském Týně na dvě školy. Vzniká tak Střední zemědělská technická škola a Zemědělské odborné učiliště Horšovský Týn.

Střední zemědělská technická škola, která sídlila v dnešní Nádražní ulici, nepatřila sice k největším, ale její absolventi našli vždy své uplatnění a řada z nich vystudovala Vysokou školu zemědělskou i veterinární, v posledních letech i pedagogické fakulty, Vysokou školu ekonomickou, fakultu právnickou či fakultu aplikovaných věd nebo školy vojenské.

Je to škola, která vždy poskytovala úplné střední odborné vzdělání zakončené maturitní zkouškou. Měnily se jen studijní obory, které se vždy plynule přizpůsobovaly požadavkům trhu práce. Na škole bylo organizováno jak studium denní, tak i dálkové.

Mezi léta největšího rozvoje školy lze počítat období druhé poloviny šedesátých let a první poloviny devadesátých let.

V šedesátých letech vznikají odborné učebny a laboratoře. SZTŠ měla živé kontakty s odbornou školou v BLR v Pavlikeni. Výměnných zájezdů se účastnili studenti třetích ročníků.

Sedmdesátá léta byla ve znamení spojování obou odborných škol. V roce 1973 dochází ke sloučení Zemědělského odborného učiliště a SZTŠ, ale již v roce 1976 se obě školy rozdělují a v Horšovském Týně opětovně vznikají dvě samostatná vzdělávací zařízení.

V osmdesátých letech jezdí studenti o prázdninách místo do BLR do bývalé NDR, kde v okrese Eisenberg pomáhají sklízet cibuli a třešně a prohlubují jazykové znalosti.

Devadesátá léta přinášejí snad nejvíce změn za celou existenci SZeŠ. Především se mění se i struktura odborného školství, které se rozšiřuje o nový nezemědělský obor. V první polovině 90. let se zde objevuje detašované pracoviště Soukromé střední podnikatelské školy ve Vsetíně s oborem podnikatel. V roce 1996 přechází tento obor pod státní Střední zemědělskou školu a ve školním roce 1997-98 je nahrazen studijním oborem management obchodu.

Škola nadále zůstává ve stejných prostorách, ale její budovy i budovy domova mládeže dostávají nové střechy, fasády i okna. Na domově mládeže se topným mediem stal propan. Došlo k celkové vnitřní rekonstrukci sociálního vybavení budov pro ubytování dívek i chlapců. Rekonstrukce postihla i prostory pro výuku tělesné výchovy. Výrazné změny doznalo v tomto období i vybavení školy – byla zřízena nová učebna psaní strojem s elektronickými psacími stroji, učebna výpočetní techniky se soustavně inovovaným HW i SW, multimediální učebna, škola se napojila na internetovou síť. Vybavení výpočetní technikou neslouží jen studentům, ale je plně využívána i všemi pedagogickými i provozními pracovníky školy.

Škola má i vlastní registrovanou autoškolu pro výuku řidičských oprávnění skupin „A“, „T“, „B“, „C“ a k tomu disponuje cvičnými vozidly.

Využívá se i nadále možnosti zahraničních pobytů a organizuje individuální jedno – tříměsíční pobyty v okresech Cham, Memmingen, Mindelheim v rodinách německých sedláků.

Po celých 43 let samostatné existence Střední zemědělské školy zůstává Školní statek Horšov účelovým zařízením, které škola využívá pro praxi svých žáků.

Zemědělskému odbornému učilišti Horšovský Týn byly v roce 1960 přiděleny dvě budovy. Bývalý ONV Horšovský Týn, /nyní domov mládeže v Nádražní ulici/ a hlavní budova nynější školy v Littrowě ulici. Ani jedna budova ovšem neměla vyhovující prostory pro výuku, a proto se využívalo učeben v SZTŠ. Od školního roku 1961 – 1962 byla zahájena výuka ve dvou nově vybudovaných učebnách na domově mládeže. V roce 1963 byla ukončena přestavba prostorů v budově v Littrowě ulici, kde byla zahájena pravidelná teoretická výuka.

Sedmdesátá léta byla v znamení spojování a změny zřizovatele. Roku 1973 došlo ke spojení SZTŠ a ZOU pod jedno vedení, které trvalo do roku 1976. Ve stejném roce dochází k opětovnému obnovení Zemědělského odborného učiliště Horšovský Týn, ale zřizovatelem se stalo ministerství zemědělství. Ovšem vlivem menšího náboru žáků, hospodářských a personálních problémů dochází k dalšímu slučování a v letech 1980 – 1983 se stává místně odloučeným pracovištěm SOU zemědělského Bor u Tachova.

Osmdesátá léta jsou ale ve znamení dalšího samostatného rozvoje. V letech 1982 – 1983 se podařilo zvýšit nábory žáků z okresu Domažlice a úspěšně vyřešit personální vedení učňovského zařízení, proto byla obnovena jeho samostatnost. Současně se objevuje i nový název školy – Střední odborné učiliště zemědělské Horšovský Týn.

Se změnou názvu byla provedena i komplexní rekonstrukce stávajících budov a ve spolupráci s Městským národním výborem Horšovský Týn byla v letech 1984 – 1986 postavena nová sportovní hala, která byla využívána nejen pro hodiny tělesné výchovy žáky učiliště, ale sloužila společenským organizacím města. Při SOU zemědělském bylo v roce 1987 zřízeno odborné učiliště pro žáky ze zvláštních škol, a to dvouletý obor – stavební výroba.

V devadesátých letech dochází k dalšímu rozvoji a změnám. Vedle stavebních úprav ale dochází i k rozšíření výuky a změnám zřizovatele a názvu školy.

V roce 1991 se objevuje nový subjekt – Střední odborné učiliště zemědělské a Rodinná škola, který má společné vedení, ale různé zřizovatele – SOU zemědělské zřizuje ministerstvo zemědělství a Rodinnou školu ministerstvo školství. V roce 1994 dochází ke vzniku nové instituce – Integrované střední školy a ve stejném roce se oddělují obory pro žáky zvláštních škol a vzniká Odborné učiliště a praktická škola Horšovský Týn. Integrovaná střední škola poskytovala absolventům tříletých učebních oborů v dalším studiu možnost získat úplné střední vzdělání zakončené maturitní zkouškou a dále se objevily obory pozemní stavitelství a obchodně podnikatelská činnost.

Za zmínku stojí i rozsáhlá přestavba budov. K bývalé školní budově byly od Českého svazu spotřebních družstev Horšovský Týn zakoupeny dva sousední domy. Jeden byl přestavěn na školní budovu a nad oběma objekty školy byla provedena v letech 1991 – 1994 nástavba dalších učeben. V druhém domě byla vybudována nová školní kuchyně a jídelna pro žáky ISŠ. Plný provoz kuchyně byl zahájen v lednu 2000.

Škola měla k dispozici autoškolu pro výuku skupin „B“, „C“, „T“ a disponovala vlastními vozidly.

Odborný výcvik pro zemědělské učební obory se konal na školním statku Horšov. Později byl smluvně zajištěn v Jednotném zemědělském družstvu /JZD/ Mašovice a Srby. Od roku 1977 na Státním statku Horšovský Týn a v JZD Meclov, které se v roce 1978 stává školním závodem SOUz. Stavební obory se učily převážně v podniku Zemědělské stavby Plzeň, provoz Horšovský Týn.

3. etapa – odborné školství po roce 2003

1. září 2003 došlo ke sloučení Střední zemědělské školy a Integrované střední školy v jeden celek s názvem Střední odborná škola a Střední odborné učiliště. Výsledkem je středoškolské zařízení čítající 750 žáků a 100 zaměstnanců. Škola nabízí svým žákům celkem 10 oborů: 4 studijní obory, zakončené maturitní zkouškou – agropodnikání, ekonomika a podnikání, stavitelství a obchodně podnikatelskou činnost, která je ovšem v průběhu školního roku 2003/2004 nahrazena oborem technické lyceum, dále 4 učební obory, zakončené výučním listem – mechanik opravář motorových vozidel (dříve automechanik), kuchař – číšník, opravář zemědělských strojů a zedník, přičemž tyto obory mají návaznost na nástavbové studium, zakončené maturitní zkouškou – podnikání .

Od školního roku 2013/14 byl otevřen nový tříletý učební obor Cukrář a zároveň nový studijní čtyřletý obor s maturitou pro budoucí učitelky mateřských škol Předškolní a mimoškolní pedagogika. Tento nový obor vystřídal obor Stavebnictví a Ekonomika a podnikání, který byl pro malý zájem zrušen. Ve školním roce 2016/2017 měla škola 450 žáků v osmi oborech.